Nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání, upravuje ve své příloze kompletní seznam nemocí z povolání. Jednotlivé nemoci jsou v seznamu rozděleny celkem do šesti kapitol.

  1. kapitola obsahuje nemoci z povolání způsobené chemickými látkami,
  2. kapitola pojednává o nemocích z povolání způsobených fyzikálními faktory,
  3. kapitola zařazuje nemoci týkající se dýchacích cest, plic, pohrudnice a pobřišnice,
  4. kapitola nemoci z povolání kožní,
  5. kapitola nemoci z povolání přenosné a parazitární,
  6. kapitola nemoci z povolání způsobené ostatními faktory a činiteli.

Uvedené NV č. 290/1995 Sb. bude v dohledné době doplněno o další chorobu – nemoc z povolání – vzniklou z dlouhodobé fyzické zátěže bederní páteře. Tato nemoc z povolání je již mezirezortní pracovní skupinou schválena. Choroba by se snad mohla týkat i některých řidičů (hlavně řidičů nákladních vozidel), ale i zaměstnanců pošt.

Uvedený seznam nemocí z povolání v NV č. 290/1995 Sb. je možno doplnit o další nemoci z povolání (další onemocnění páteře apod.) na základě kvalifikovaného návrhu a následném projednání a schválení v mezirezortní skupině MPSV. Podklady musí být zpracovány odborně, společně s rozbory a stanovisky lékařů pracovně lékařské péče nebo registrujícími lékaři těch zaměstnanců, kterých se onemocnění týká. Zpracování podkladů by mělo obsahovat široký okruhu zaměstnanců (řidičů), kterých se nemoc nebo postižení týká. Bylo by možné využít i poznatků či zkušeností ze zahraničí.

Postup při uznávání nemocí z povolání

(řidičů nebo obecně zaměstnanců)

Zaměstnanec trpící onemocněním, které je obsaženo v příloze NV č. 290/1995 Sb., postupuje dle vyhlášky Ministerstva zdravotnictví a Ministerstva práce a sociálních věcí č. 104/2012 Sb., o stanovení bližších požadavků na postup při posuzování a uznávání nemocí z povolání a okruh osob, kterým se předává lékařský posudek o nemoci z povolání, podmínky, za nichž nemoc nelze nadále uznat za nemoc z povolání, a náležitosti lékařského posudku (vyhláška o posuzování nemocí z povolání).

Uznávání nemocí z povolání provádějí střediska nemocí z povolání na základě posouzení zdravotnickým zařízením, jehož součástí je oddělení nebo klinika nemocí z povolání nebo pracovního lékařství (tzv. pracovně lékařská pracoviště).

Toto pracoviště posuzuje onemocnění, u něhož vzniklo podezření, že se jedná o nemoc z povolání, z podnětu:

a) ošetřujícího lékaře (tzv. registrujícího lékaře) nebo

b) fyzické osoby trpící onemocněním.

Pracovně lékařské pracoviště provádí posouzení onemocnění na základě zjištění zdravotního stavu před vznikem onemocnění, výsledku lékařských vyšetření a dále na základě ověření podmínek vzniku onemocnění. Podmínky vzniku onemocnění ověřuje příslušná krajská hygienická stanice. Po posouzení onemocnění předloží pracovně lékařské pracoviště případ k ověření závěru posouzení onemocnění a k vydání lékařského posudku příslušnému středisku nemocí z povolání, v jehož územním obvodu má sídlo. Středisko poté vydá posudek a uzná nebo neuzná nemoc z povolání.

Návrh na přezkoumání lékařského posudku může dát pacient (respektive zaměstnanec) nebo osoby, pro které v souvislosti s vydáním tohoto posudku vyplývají povinnosti (zaměstnavatel), pokud se domnívají, že je posudek nesprávný. Návrh se podává vedoucímu zdravotnického zařízení, prostřednictvím lékaře, který posudek vypracoval.

Odkaz: Nařízení vlády č. 290/1995 Sb

V Praze dne 21. 6. 2016

Zpracoval: Ing. Václav Švarc SIBP a Mgr. Ivana Hornišová právní oddělení OSD

Additional information