Dle zákoníku práce je povinností každého zaměstnavatele zajišťovat pro své zaměstnance pracovně lékařské služby.Zaměstnavatel je povinen sdělit svým zaměstnancům, u kterého poskytovatele jim budou poskytnuty pracovně lékařské služby, jakým druhům očkování a jakým preventivním prohlídkám a vyšetřením souvisejícím s výkonem práce jsou povinní se podrobit Zákon o specifických zdravotních službách ukládá povinnost zaměstnavateli uzavřít písemnou smlouvu s poskytovateli pracovně lékařských služeb. Není však zcela vyloučeno právo zaměstnavatele poslat zaměstnance za určitých podmínek na pracovně lékařskou prohlídku k jeho registrujícímu lékaři. Jedná se např. o ty případy, kdy zaměstnanec vykonává práce, které jsou zařazeny podle možné míry rizik pouze do první kategorie (práce u nichž není pravděpodobný nepříznivý vliv na zdraví). 

Výkon práce zařazené do kategorie druhé až čtvrté znamená, že posouzení zdravotní způsobilosti k této práci bude výhradně smluvním poskytovatelem pracovně lékařských služeb zaměstnavatele. Další podmínka, aby registrující lékař zajišťoval provádění pracovně lékařských prohlídek a posuzování zdravotní způsobilosti je, že zaměstnanec nesmí vykonává činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky stanoveny jinými právními předpisy. Zaměstnavatel musí proto vědět, jestli nějaký takový zvláštní předpis existuje a jestli se vztahuje na činnosti vykonávané jeho zaměstnanci. Příkladem může být v tomto případě např. ustanovení zákona o provozu vozidel v části týkající se lékařských prohlídek řidičů. 

Z tohoto ustanovení proto vyplývá, že registrující lékař nemůže potvrdit zdravotní způsobilost řidičů profesionálů. Rozhodnutí o tom, zda bude pracovně lékařská prohlídka provedena u smluvního poskytovatele pracovně lékařských služeb nebo u registrujícího lékaře uchazeče o zaměstnání či zaměstnance je jednoznačně na zaměstnavateli. Neplatí proto v tomto případě „svobodná volba lékaře“. Zaměstnanci proto nemohou argumentovat, že na pracovně lékařskou prohlídku půjdou automaticky ke „svému“ lékaři. 

V souvislosti s přijetím zákona o specifických zdravotních službách byla hodně diskutována a nutno říci i kritizována nutnost provádět pracovně lékařské prohlídky také u zaměstnanců na dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr. Bez novely zákona o specifických zdravotních službách by totiž platilo, že by zcela nesmyslně bylo nutno přistoupit k pracovně lékařským prohlídkám např. i v případě dohody o provedení práce např. na jeden den. Naštěstí novela zákona již tuto absurditu odstranila.

Od 1.4.2013 proto platí po novele zákona k provádění pracovně lékařských služeb tato pravidla:

  • zaměstnavatel musí u fyzické osoby nastupující do pracovního poměru zajistit vstupní lékařskou prohlídku vždy, bez ohledu na rizikovost práce, která má být vykonávána 
  • pracovně lékařskou prohlídku musí zaměstnavatel zajistit u zaměstnance v pracovně právním vztahu na dohodu o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce v případě, že by tento zaměstnanec byl zařazen k práci, která je podle zákona o ochraně veřejného zdraví prací rizikovou – tedy prací, při níž je nebezpečí vzniku nemoci z povolání nebo jiné nemoci související s prací a která je zařazena do kategorie třetí a čtvrté nebo do kategorie druhé, pokud u ní takto rozhodl příslušný orgán ochrany veřejného zdraví nebo tak stanoví zvláštní právní předpis, nebo je součástí této práce činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky zdravotní způsobilosti stanoveny jinými právními předpisy (což bude např. také prováděcí vyhláška k pracovně lékařským službám)
  • zaměstnavatel však může vyžadovat pracovně lékařskou prohlídku i v případě pochybnosti o zdravotní způsobilosti osoby ucházející se o práci, která není prací rizikovou i v případě, má-li práce být vykonávána na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti. Uchazeč o zaměstnání je pak povinen se prohlídce podrobit.

Nesplnění povinnosti zaměstnavatele včas a podle zákona může mít vážné dopady. Zaměstnanec, který nemá tuto prohlídku se považuje za osobu nezpůsobilou k výkonu práce. Zdravotní nezpůsobilost v tomto případě nevyplývá ze závěru lékařského posudku ale přímo ze zákona. Zaměstnavatel by v tomto případě přiděloval práci zaměstnanci, přesto, že jeho povinností je nepřipustit, aby zaměstnanec vykonával práce, jejichž náročnost by neodpovídala jeho schopnostem a zdravotní způsobilosti a vystavoval by se nemalým postihům. 

V závěru této stručné informace o změnách v pracovně lékařských službách od 1.4.2013 nutno ještě upozornit na některé lhůty, které jsou při uplatnění zákona stanoveny:

  • závěry o zdravotní nezpůsobilosti, dlouhodobém pozbytí zdravotní způsobilosti posuzované osoby, nebo zdravotní způsobilosti s podmínkou, nastávají pro osobu, které byl předán, dnem jeho prokazatelného předání
  • má-li posuzovaná osoba nebo osoba, které uplatněním lékařského posudku vznikají práva nebo povinnosti za to, že lékařský posudek je nesprávný, může do 10 pracovních dnů ode dne jeho prokazatelného předání podat návrh na jeho přezkoumání poskytovateli, který posudek vydal. Návrh na přezkoumání lékařského posudku nemá odkladný účinek, jestliže z jeho závěru vyplývá, že posuzovaná osoba je pro účel, pro nějž byla posuzována, zdravotně nezpůsobilá, zdravotně způsobilá s podmínkou nebo pozbyla dlouhodobě zdravotní způsobilost.
  • vyhoví-li poskytovatel návrhu na přezkoumání lékařského posudku, napadený lékařský posudek bezodkladně zruší a na základě zjištěných skutečností, popřípadě nového posouzení zdravotní způsobilosti, vydá posudek nový
  • pokud poskytovatel návrhu na přezkoumání lékařského posudku nevyhoví, postoupí do 10 pracovních dnů ode dne doručení spis s návrhem na přezkoumání příslušnému správnímu orgánu
  • příslušný správní orgán při přezkoumání lékařského posudku zjišťuje, zda závěr o posouzení zdravotní způsobilosti nebo zdravotního stavu odpovídá aktuálně zjištěnému zdravotnímu stavu posuzované osoby a do 30 pracovních dnů ode dne doručení spisu s návrhem na přezkoumání lékařského posudku tento návrh zamítne a napadený lékařský posudek potvrdí, nebo napadený lékařský posudek zruší a vrátí věc poskytovateli k vydání nového lékařského posudku.

Svazová inspekce práce OSD při kontrolách u zaměstnavatelů pravidelně kontroluje jak je ze strany zaměstnavatele zajišťována a kontrolována zdravotní způsobilost zaměstnanců. Součástí kontrol BOZP proto bude také od 1.4.2013 zjišťování, jak je zákon o poskytování pracovně-lékařské péče v našich podmínkách uplatňován.



Additional information